Jaký je princip infratopení

Většina z nás je přesvědčena, že pocit tepla a chladu závisí sám o sobě na teplotě okolního vzduchu. Sama příroda nám dává opačný příklad: V zimě, při teplotě vzduchu hodně pod nulou, nám je na slunci příjemné teplo i když vzduch je mrazivý. Může za to infračervené záření, které je nedílnou součástí slunečního spektra. Sluneční záření prochází vzduchem, který neohřívá. Ohřeje ale zemský povrch a od něj se zpětně ohřívá vzduch.

Krásně je to vidět v zimě na sněhu. Tam, kde je sněhová pokrývka celistvá, dochází k odrazu záření a sníh netaje. Kde jsou ale ve sněhu např. kameny je sníh kolem nich odtátý. Kameny se infračerveným zářením ohřejí. Stejným způsobem vytápí prostor infratopení.

Jaký je rozdíl mezi infratopením a topným systémem, který ohřívá pouze vzduch

Systémy, které převážně ohřívají vzduch, pracují na principu cirkulace vzduchu. Vzduch je ohříván, stoupá vzhůru a poté je doprovázen studeným vzduchem, který následně je zase ohříván, čímž dochází ke koloběhu. Čím je vyšší teplota vzduchu, tím dochází k větší vířivosti domácího prachu, pylu, bakterií atd., které jsou zachyceny proudy vzduchu a rozmísťovány do celého prostoru.

Rozdíl teplot mezi podlahou a stropem může dosahovat až 10 °C

Jaká je úspora energie při vytápěním infratopením

Úspora energie infratopením je, mimo jiné, dosahována tím, že teplota vzduchu proti běžným tepelným systémům, při zachování stejné tepelné pohody, může být snížena o 2 až 4 °C. Infratopení ohřívá nejprve zdi a předměty v místnosti a od nich se teprve ohřívá vzduch. K víření vzduchu jeho ohřevem prakticky nedochází. Rozdíl teplot mezi podlahou a stropem je maximálně kolem 2°C.

Úspora energie je 30% – 40% proti teplovzdušnému vytápění. (viz. Spotřeba energie ).

Jak a kde musí být infračervené topné panely umístěny?

Topné panely mohou být umístěny jak pod okny, jako klasické radiátory, tak ve výšce vetší, jako dekorativní prvky, tak i na stropě. Prostorová topidla, závěsná a sloupy se umisťují pod vyšší strop a do vhodné části volného prostoru v případě sloupů. Optimální by bylo umístění ve vodorovné i svislé ose stěny. Je výhodné, když se podaří umístit topidla tak, aby zhruba ze dvou třetin přímo ozařovala venkovní stěny, které jsou více ochlazovány. Zbylá třetina pak může teplo akumulovat do vnitřních stěn a příček, které poté dobře vytápějí vnitřní prostor místností.

Pro zvídavé

	Konvekční topný systém potřebuje velký teplotní rozdíl vzduchu ohřátého topným tělesem a vzduchu v místnosti. Vzduch používá pro přenos tepla a nezáleží na tom, jaký je u konvekčních topných systémů primární zdroj energie (plynový kotel, kotel na tuhá paliva, elektrický konvektor, tepelné čerpadlo ), vždy je konečným mediem pouze vzduch. Infračervený topný systém využívá až 80 procent energie přímo na ohřev stěn, všech pevných předmětů v místnosti i lidského těla. Na ohřátí vzduchu je pak využito maximálně 20 procent energie. Infračervené záření je ve velké míře odráženo prosklenými plochami a absorbováno stěnami, stropem a podlahou.
Rovnoměrná teplota v celé místnosti umožňuje vytápění na nižší teplotu. Vzduch necirkuluje a nevíří prach, zůstávají čisté stěny a záclony, suché stěny teplejší než vzduch neumožňují srážení vlhkosti a vznik plísní. Suchá stěna má také podstatně větší tepelný odpor. Přiměřená vyšší relativní vlhkost vzduchu umožňuje lepší dýchání i alergikům a astmatikům. Lidské tělo je příznivě stimulováno infračerveným zářením a to má blahodárný vliv na celý lidský organismus. Topení založené na ohřívání vzduchu, tyto výhody neposkytuje a ještě spotřebuje mnohem více energie.